Novela zákona o DPH, účinná od 1.1.2010, je rozsáhlá. Změny, na které se plátce musí připravit s určitým předstihem, se dotýkají i pravidel pro podávání souhrnných hlášení.

1. Plnění, která se do souhrnného hlášení uvádějí

Povinnost podat souhrnné hlášení je rozšířena i na některá poskytování služeb, zatímco do konce roku 2009 uváděl plátce do hlášení pouze dodávky zboží: § 102 odst. 1

Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnil

• dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,
• přemístění obchodního majetku do jiného členského státu,
• dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu podle § 17, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo
• poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou služeb osvobozených od daně, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby.

Z novelizovaného prvního odstavce § 102 zákona o DPH je zřejmé, že kromě povinnosti podat hlášení při osvobozeném dodání zboží do jiného členského státu, při přemístění zboží a třístranném obchodu, která je plátci předmětným ustanovením uložena již nyní, bude plátce uvádět do souhrnného hlášení i poskytnutí služby s místem plnění určeným podle základního pravidla v jiném členském státě. Tato povinnost se netýká služeb osvobozených od daně. Služby, které mají podle základního pravidla místo plnění ve státě příjemce[1][1], jsou vždy zdaňovány tímto příjemcem (reverse charge), nejsou-li osvobozeny od daně, a to podle novelizovaného článku 196 Směrnice.

Příklady:

• Plátce poskytl službu práce na movité věci osobě povinné k dani se sídlem v Německu. Místo plnění je podle základního pravidla (§ 9) v Německu. Tato služba bude uvedena v souhrnném hlášení poskytovatele, jemuž by mělo odpovídat daňové přiznání příjemce služby podané v Německu.
• Plátce poskytl službu zprostředkování úvěru osobě povinné k dani se sídlem v Německu. Služba je osvobozená od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. b) Směrnice. Proto se do souhrnného hlášení neuvede.
• Plátce poskytl službu opravy střechy nemovitosti, umístěné v jiném členském státě, pro osobu registrovanou k dani. Místem plnění je podle § 10 zákona o DPH stát, kde se nemovitost nachází. Podle lokálních předpisů je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby. Přesto plátce tuto službu do souhrnného přiznání neuvádí, neboť její místo plnění není určeno podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 zákona o DPH).

2. Jakou formou se souhrnné hlášení podává

Naprostou novinkou pro plátce je povinnost podávat souhrnná hlášení elektronicky, a to buď prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem opatřeným elektronickým podpisem, ale vždy formou datové zprávy. Pozměňovacím návrhem předloženým poslanecké sněmovně při projednávání novely se na poslední chvíli podařilo opravit původně navržený text, podle něhož by bylo možné podávat souhrnné hlášení pomocí datové schránky například ve formátu pdf, z kterého by správce daně musel údaje pracně přepisovat, a termín pro zpřístupnění informací jiným členským státům (30 dnů) by tak byl ohrožen. Znění, jež bylo definitivně schváleno poslaneckou sněmovnou, ukládá plátci povinnost podávat souhrnná hlášení výhradně formou datové zprávy. § 102 odst. 2

Souhrnné hlášení se podává formou datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, vždy ve formátu, struktuře a s údaji stanovenými správcem daně. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.

3. Období a lhůty pro podání

Podle čl. 263 Směrnice se souhrnné hlášení podává za každý kalendářní měsíc. Od tohoto pravidla se členské státy mohou za určitých podmínek odchýlit, což Česká republika využila.
§ 102 odst. 4 až 6

Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Pokud plátce uskutečňuje pouze plnění podle odstavce 1 písm. d), podává souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Pokud plátce podle odstavce 5 podává souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), povinnost podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). Tento plátce dále podává souhrnné hlášení podle odstavce 4, a to za každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím podávají souhrnné hlášení současně s přiznáním. Pokud plátce poskytuje pouze služby (tj. nemá žádný pohyb zboží, který by do hlášení uváděl) a současně je jeho zdaňovací období čtvrtletní, podává i souhrnné hlášení čtvrtletně.

Příklady:

4. Plátce má čtvrtletní zdaňovací období a dodává zboží do jiného členského státu, které odběratel zdaňuje při pořízení. Souhrnné hlášení podává měsíčně podle § 102 odst. 4 zákona o DPH.

5. Plátce má měsíční zdaňovací období a poskytuje služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 zákona o DPH. Zboží nedodává. Souhrnné hlášení podává měsíčně podle

§ 102 odst. 5 zákona o DPH.

Stane-li se, že plátce, který podává přiznání i souhrnné hlášení čtvrtletně, dodá v průběhu čtvrtletí zboží do jiného členského státu, je povinen za čtvrtletí, v němž bylo zboží dodáno, podat zpětně souhrnná hlášení za každý jednotlivý měsíc, a to 25. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo zboží dodáno. Až do konce kalendářního roku pak bude podávat souhrnné hlášení měsíčně.

Příklad:

6. Plátce podává souhrnné hlášení čtvrtletně. V srpnu dodal zboží do jiného členského státu. Má proto povinnost podat do 25. září souhrnné hlášení za měsíc červenec, do 25. září také hlášení za srpen a do 25. října hlášení za září. Až do konce kalendářního roku bude pokračovat v měsíčním podávání hlášení. Od počátku následujícího kalendářního roku se opět vrátí ke čtvrtletní periodicitě, nedodá-li v tomto období zboží.

4. Následné souhrnné hlášení

Také následné souhrnné hlášení je podáváno elektronicky ve formě datové zprávy. Lhůta pro jeho podání se nemění.

§ 102 odst. 7

Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení formou datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, vždy ve formátu, struktuře a s údaji stanovenými správcem daně.

Bod 3. přechodných ustanovení upravuje postup při podávání souhrnných hlášení v období účinnosti novely, avšak za období do konce roku 2009.

3. Následné souhrnné hlášení za zdaňovací období do dne předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona je plátce povinen podat podle § 102 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Hlášení se bude podávat podle pravidel účinných před novelou, tedy „postaru“, a to jak pokud jde o periodicitu, tak pokud jde o tiskopisy a formu podání.

Příklad:

7. Plátce podával do konce roku 2009 souhrnná hlášení v listinné podobě. Jestliže v průběhu roku 2010 přijde na chybu, které se dopustil v hlášení za třetí čtvrtletí roku 2009, podá do 15 dnů od jejího zjištění následné souhrnné hlášení za uvedené období. Hlášení může být podáno v listinné podobě. V této souvislosti se nabízí otázka, zda souhrnné hlášení za poslední čtvrtletí roku 2009 má být podáno podle „starých“ nebo podle „nových“ pravidel. Přechodná ustanovení v tomto ohledu mlčí. Ze skutečnosti, že následná souhrnná hlášení za období před novelou se podávají podle pravidel roku 2009, lze dovodit, že i při podání řádného souhrnného hlášení za poslední čtvrtletí roku 2009 se bude postupovat obdobně. Argumentem pro tento výklad je i obecný první bod přechodných ustanovení, podle něhož se pro uplatnění daně za zdaňovací období do konce roku 2009 a práv a povinností s tím souvisejících použijí dosavadní předpisy.

5. Závěr

Zbývající pravidla pro podávání souhrnných hlášení, o nichž jsem se nezmínila, zůstávají v zásadě beze změn. Podnikají-li plátci ve sdružení bez právní subjektivity, podává souhrnné hlášení za všechny určený účastník sdružení (§ 102 odst. 3). Rovněž tak zůstává správci daně i povinnost prověřit údaje uvedené v hlášení a využít je pro stanovení daňové povinnosti, stejně jako údaje získané v rámci mezinárodní spolupráce.

16.11.2009, Olga Holubová, daňová poradkyně, Zdroj: Verlag Dashöfer